otázky a odpovědi

Soubor otázek a odpovědí č. 01 (ze dne 5. 1. 2004)

Otázka č. 1:

a, Existuje nějaká koncepce rozvoje tratí Českých drah (když jsme u toho, které tratě si hodlají ČD ponechat a které naopak přepustí konkurenci?), zdvoukolejňování, elektrifikace?

b, Jsou k dispozici nějaké přehledné a publikovatelné mapky?

c, Jaká je např. aktuální podoba trasování VRT přes naše území (z hlediska financování to teď určitě aktuální není, avšak z hlediska územního plánování ano)?

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

a, ČD nevlastní žádné tratě, vlastníkem je stát a jeho práva vykonává Správa železniční dopravní cesty, s. o.

b, ČD se budou ucházet o zajištění služby ve veřejném zájmu na všech provozovaných tratích nebo na tratích, kde budou regionální samosprávy vyhlašovat výběrová řízení na zajištění těchto služeb. České dráhy se v minulosti ucházely například ve výběrovém řízení Železnice Desná, kde však vyhrála konkurenční společnost Connex.

Z minulosti existuje řada různých studií a koncepcí, v souvislosti s rozdělením ČD většina těchto projektů v oblasti infrastruktury přechází na SŽDC jako na majitele a investora infrastruktury.

c, Ochrana území pro VRT je věcí MD ČR a dnes SŽDC, s. o. ČD v UIC prosadily zahrnutí jedné z tras VRT na našem území, upřednostněna je VRT Praha – Norimberk, kde by navázala na VRT a modernizované tratě pro spojení se SRN, Švýcarskem, Francií...

Otázka č. 2:

a, Existuje nějaká koncepce obnovy kolejových vozidel Českých drah?

b, Kdy ČD, a. s., koupí (resp. zadají výrobu prototypů) tolik chybějící elektrické vozy, které by nahradily motorové vozy 810 na elektrizovaných tratích?

c, Kdy ČD, a. s., koupí (resp. zadají výrobu prototypů) dvou- a třívozové elektrické jednotky, které by nahradily málo využívané elektrické vlaky, např. v dopravních sedlech?

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

a, Existuje výhled nákupu a modernizace kolejových vozidel, který vychází z dostupných finančních prostředků a potřeb ČD.

b, ČD v současné době řeší urychlenou náhradu příměstských souprav 451 a 452 (cena nové soupravy se blíží k cca 200 mil. Kč, ročně je zatím z úvěru Eurofima k dispozici cca 500 mil. Kč a žádný státní projekt na modernizaci vozidel nebyl spuštěn) vlaky 471, nákup vozů pro mezinárodní dopravu, kde mají ČD jen nepatrný počet vozů splňujících současná kriteria na úroveň cestování, a třísystémové lokomotivy pro mezinárodní dopravu osobních a nákladních vlaků ve střední Evropě, které nemají k dispozici vůbec.

c, Ve výhledu je nákup moderních jednotek pro regionální dopravu, ty jsou dnes univerzální jak pro motorový, tak i pro elektrický provoz. Jde o vozidla na bázi Desiro, Talent atp. Objednávka bude záviset na zajištění financování.

Otázka č. 3:

Proč byl v Ostravě Svinově zvolen podchod, když dle okolní dispozice by asi byl vhodnější nadchod? Tramvajový terminál je docela vysoko nad tratí, cestující tak musí překonávat značný výškový rozdíl. (Přiznám se, že v žst. Ostrava Svinov jsem byl naposledy někdy před pěti lety, letos v létě jsem touto nádherně zrekonstruovanou stanicí jen projížděl, proto si to už tolik nepamatuji a tato otázka tak může připadat nesmyslná.)

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

Byl zvažován i nadchod a výstavba nové odbavovací haly, nakonec i po jednání s městem byla zvolena varianta podchodu, který navazuje na historickou budovu a přednádražní prostor, oprava památkově chráněné staniční budovy a přístavba k této hale.

Otázka č. 4:

a, Chystaná rekonstrukce žst. Plzeň hl. n., o které se nyní dosti mluví, se týká pouze výpravní budovy anebo se týká i ostatních pozemních objektů? Budou se rekonstruovat i nástupiště a podchody, popř. i kolejiště? V jakém rozsahu?

b, Bude mít odborná i neodborná veřejnost možnost během zpracovávání projektu jej někde prohlédnout a připomínkovat anebo jí bude dle dosavadní praxe předložen již hotový projekt, aby se předešlo „zbytečným" diskusím?

(nemáte-li kde projekt publikovat, stránky NŽ jsou k dispozici)

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

a, Hovoří se o revitalizaci staniční budovy, proto se hledá případný partner ke komerčnímu využití, oprava kolejiště je věcí SŽDC, s. o., rekonstrukci kolejiště lze předpokládat v návaznosti na modernizaci 3. koridoru.

b, Bude postupováno v souladu s platnou legislativou, tedy včetně připomínkování příslušných orgánů, resp. veřejnosti, pokud to bude vzhledem k rozsahu stavby nutné (Vliv na životní prostředí atp.)

Otázka č. 5:

Kdy bude na okénkách pokladen konečně zveřejněno upozornění pro cestující, že si mohou zakoupit zpáteční jízdenku se slevou cca 10 %, která platí do půlnoci druhého dne? Byť se jedná o asi nejvíce využívanou slevu, spousta cestujících o ní neví a pak se právem zlobí, že na to nebyli Českými drahami upozorněni...

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

Pokladníci mají nabízet a informovat o všech slevách a na přání cestujícího najít nejvýhodnější cenu, je všeobecně známo, že ČD nabízejí širokou škálu slev, není tedy nic obtížného zeptat se na levnější tarif, pro řadu zákazníků je levnější jiná nabídka než zpáteční sleva, informace o všech slevách jsou na všech železničních stanicích na vývěskách.

Informace o slevách jsou v JŘ, na internetu, na vývěskách v železničních stanicích, informace podají na požádání příslušní zaměstnanci. Všichni, kdo mají zájem o cestování, mají možnost zjistit nevýhodnější cenu a je všeobecně známo, že ČD nabízejí různé slevy.

Otázka č. 6:

a, Čím město Brno přesvědčilo České dráhy, že je nutné stávající hlavní nádraží zbourat a přemístit na jiné místo včetně likvidace železničních tratí tak, aby železnice vedla od Horních Heršpic do Černovic v jediném koridoru, když celý projekt je naprosto rozporuplný? Jistě je třeba dělat kompromisy, ale není toto příliš velký ústupek, který se může v budoucnu všem vymstít? Navrženým řešením se naprosto zneatraktivní pěší doprava, v případě MHD se bude jednat v podstatě o závleky.

b, Proč nejsou ponechány koleje pro zásobování obchodních center, která v okolí nynějšího Dolního nádraží mají vyrůst?

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

a, Nijak, jde o rozhodnutí vlády.

b, Pravděpodobně není uvažováno o zásobování obchodních center vlaky, osobně v ČR neznám jediné takové obchodní centrum, ale nemusím znát vše.

Otázka č. 7:

Dva roky od zahájení „elektrického provozu" na trati České Budějovice – Summerau je provoz v příhraničním úseku dosud zajišťován v nezávislé trakci. České dráhy se předtím chvástaly tím, že naše rekonstruované 340 (z řady 240) budou v Summerau dříve než rakouské Taurusy v Horním Dvořišti. Jak to tedy s lokomotivami je a proč dosud nebyl zahájen elektrický provoz na celé trati?

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

Vozidla musí být schválena, problémy byly mimo ČD např. při zdlouhavých dodávkách ze ŠKODY. Taurus dosud také není schválen pro provoz na našem území, mohou zajíždět jen do pohraničních stanic, pohyb dále do vnitrozemí je prováděn za mimořádných opatření (zkušební rychlostní jízdy v minulosti).

Otázka č. 8:

České dráhy pravděpodobně nemají vůbec žádnou koncepci elektrifikace tratí, a proto je namístě otázka, jakým způsobem se bude řešit elektrifikace tratí, kde se uvažuje s provozem vlakových souprav systému TramTrain (aktuální je to zejména na žatecku, „dráty“ se ale ve snad blízké budoucnosti dovedou i do Liberce). Bude se to podřizovat tramvajím anebo budou vyvinuty nebo nakoupeny dvousystémové tramvaje (jsou již vyvinuty a úspěšně jezdí např. v Karlsruhe)? Ty jsou sice technicky a finančně náročnější, ale umožní bezproblémový společný provoz obou systémů.

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

Existují záměry, dnes přebírá SŽDC, s. o., záleží na finančních prostředcích, proto dochází k přehodnocování priorit.

Systémy TramTrain nejsou v tuto chvíli v kolizi se systémy ČD a vše bude řešeno v rámci celkové dopravní koncepce příslušného regionu a konkrétního projektu, které jsou zatím v počáteční fázi (železnice, TramTrain, nákladní doprava po určité trati...).

Otázka č. 9:

a, Jaký je postup při schvalování železničního projektu? Je jedno, zda se jedná o klasickou „koridorovou“ stavbu nebo projekt Nového spojení, Mosty Seifertova, Zahloubení trati v Mladé Boleslavi atd.

b, Kdo v řídící hierarchii Českých drah, a. s., rozhoduje o tom, kudy ta která kolej povede, jaká bude použita výhybka ap. - generální ředitel, jeho náměstek, nebo nějaký úředník?

c, Na jaké úrovni se to schvaluje ze strany investora, tedy SŽDC, s. o. (nyní ještě asi Stavební správy Českých drah)?

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

a, Rozdíl je mezi opravnou a investiční prací a jejím rozsahu, vlivu na životní prostředí atp. Uvedené velké projekty mají velmi složité projednání na mnoha úrovních, které trvá i několik let, postupuje se podle platné legislativy (projednání s regiony – připomínky občanů často i protichůdné, souhlas ministerstva životního prostředí, dopravy, vyjádření provozovatele dráhy, osobní dopravy a řady dalších složek státní správy, samosprávy, občanských iniciativ...). Např. projednávání 4. koridoru již trvá asi 3 roky a trasa dosud není schválena ve všech místech (protichůdné požadavky občanů atp.), záměr a přípravné práce trvají ještě déle, následovat pak bude zpracování přípravné dokumentace projektu, což trvá další cca 2 – 3 roky.

b, Projektant, projednání projektu mnohdy opakovaně odbornými složkami (řízení provozu, dopravní cesta...).

c, Za SŽDC, s. o., nejsou oprávněny ČD, a. s., poskytovat vnitřní informace o chodu společnosti.

Otázka č. 10:

Na nedávno dokončeném koridorovém úseku Olomouc – Štěpánov se na několika místech údajně propadá kolejové lože. Je to pravda? Kde je chyba a jak bude zjednána náprava?

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

O ničem takovém nevím, ale ve složitém geologickém podloží Litovelského Pomoraví a v jeho okolí to je možné, v podobných případech se provede reklamace, oprava, jako v jiných podobných případech, ke kterým v průběhu stavby dochází, a stejně, jako se to řeší při nákupu jiných zařízení, kdy se objeví závada v záruční době nebo před předáním.

Otázka č. 11:

a, Kdy management ČD, a. s., přestane dělat naschvály a spolu se SŽDC, s. o., začne realizovat jednotlivé stavební projekty ve výhodnějších variantách? Jako jeden z mnoha příkladů (např. snaha definitivně zlikvidovat možnost nakládky a vykládky zboží v žst. Praha Masarykovo nádraží, „odvlečkování" žst. Brno Dolní nádraží pro plánovaný areál obchodního centra, zahloubení tratě v Mladé Boleslavi ad.) uvedu budované třetí nástupiště v žst. Praha Libeň.

b, Proč se nestaví o cca deset metrů blíže ke staniční budově? (viz fotografie, přiložím na webu, až je zpracuji) Cestující to funkčně nepoznají vůbec, avšak ze stavebního a provozního hlediska poloha třetího nástupiště u staniční budovy umožní jednoduché kolejové propojení s nástupištěm u stadiónu.

c, Proč vedení ČD úmyslně vytváří překážky k možné realizaci nástupiště u stadiónu (zvané též „v odsunuté poloze") tím, že na straně běchovického zhlaví umisťuje třetí nástupiště blíže ke stávajícím ostrovním nástupišťím tak, že koleje z tohoto nástupiště bude v budoucnu nutné vést přes stávájící svážný pahrbek, čímž je realizace takovéhoto záměru prakticky znemožněna, a na straně „Nového spojení" umisťuje kolejové spojky č. 69-70, 72-73 a 74-75 (označení dle Dopravního schématu cílového stavu na www.novespojeni.cz) tak, aby nebylo možné včas vyvést kolej těsně kolem napájecí stanice na holešovicko-vysočanské zhlaví a dále k nástupišti u stadiónu? Přitom stačí tyto kolejové spojky posunout o cca 60 metrů blíže k Masarykovu nádraží! Tomu údajně brání úsekový dělič. Připouštím, že je občas nutné dělat kompromisy, ale v těchto stísněných podmínkách se musí úsekový dělič přizpůsobit kolejovému uspořádání, ne obráceně! Výstavba nástupiště u stadiónu se tak značně prodraží o zbytečné náklady na úpravu kolejových spojek a úsekového děliče, nemluvě o drastickém zásahu v prostoru osobního nádraží.

d, Proč management Ing. Kousala nechce nástupiště u stadiónu?

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

a, Nevím, o jakých naschválech hovoříte, ani nevím o výhodnějších variantách, např. Mladá Boleslav je realizována podle požadavků města a ne ČD, město zajistilo na celý projekt finance, výhodnost je třeba hodnotit z více faktorů (vliv na životní prostředí, požadavky obcí, státu, náklady, občané...), výsledné řešení je obvykle kompromisem. Třetí nástupiště v Libni se staví tak, aby bylo v dubnu na hokejové mistrovství hotové a bylo finančně nenáročné (v dané lokalitě projekt stanice uvažoval 3. nástupiště již kdysi).

b, Zřejmě by nešlo o investici za 30 mil. Kč, ale za několik set milionů, možná miliard a nástupiště by se nestavělo vůbec nebo by nebylo k mistrovství světa (přestavba svážného pahrbku, celého kolejiště největšího pražského seřazovacího nádraží, kompletní přestavba zabezpečovacího zařízení...).

c, Viz výše.

d, Management Kousala se nebrání, ale za 30 mil. Kč nelze do dubna postavit nové nástupiště proti aréně Sazka, s novým nástupištěm proti aréně se v budoucnu uvažuje, ale vyžádá si to rozsáhlé úpravy celé stanice, zabezpečovacího systému atp. Navíc nové nástupiště neřeší přestup na MHD (přestupní uzel Harfa).

Bylo zvoleno nejvýhodnější řešení podle odborníků - nejrychlejší, nejlevnější a výhodné pro uživatele (přestupní uzel MHD a blízkost Arény, minimální zásahy do stávajících zařízení a technologií).

Otázka č. 12:

Jaký je stav na projektu rekonstrukce žst. Praha Masarykovo nádraží?

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

Probíhá dvoukolové výběrové řízení na využití pozemků a objektů. U kolejiště se jedná pouze o opravné práce.

Otázka č. 13:

a, Týká se uzavřená smlouva s italskou firmou Grandi Stationu pouze budov anebo se to týká i dalších objektů?

b, Jaký rozsah je plánován v případě žst. Praha hl. n.? Budou rekonstruovány oba staré podchody a nástupiště 1 až 4 a 1a a dobudovány oba nové zavazadlové podchody?

c, Týká se to i železné haly nad kolejištěm? Pakliže ne, kdy bude tato konstrukce renovována?

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

a, Objektů stanice vhodných pro revitalizaci, tedy hlavně odbavovacích budov.

b, Rekonstrukce Praha hl. n. probíhá nepřetržitě od vzniku a intenzivně v posledních cca 15 letech (3. vinohradský tunel, nová nástupiště, nové zab. zař., nyní mosty Seifertova, v budoucnu Nové spojení a samozřejmě ostatní kolejiště a nástupiště včetně příslušné technologie).

c, Byla renovována.

Otázka č. 14:

Kdy České dráhy konečně začnou navazovat spolupráci s obchodními řetězci a obchodními centry, jako to nyní začínají dělat např. Švýcarské dráhy?

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

Ke spolupráci jsou třeba dva, tedy až bude zájem i z druhé strany.

Otázka č. 15:

Co se chystá na Smíchově? Železničář jako obvykle přinesl informaci, že se tam něco chystá, ale nic bližšího.

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

Využití ladem ležících pozemků, které by měly navázat na projekt Nový Smíchov a propojit stanici ČD se stávajícím moderním centrem Smíchova, nic bližšího zatím není ke zveřejnění.

Otázka č. 16:

Minimálně třetím rokem je z JŘ ČD uváděna zastávka Ostrá na trati ČD 231 Praha – Lysá nad Labem – Kolín, byť s poznámkou „zastávka otevřena ode dne vyhlášení“. Proč se tato zastávka uvádí, když vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by se měla stavět, ačkoliv je žádaná? Nebo se věci konečně pohnou dopředu?

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

Investorem zastávky nejsou ČD, a. s.

Otázka č. 17:

Ve Vaší odpovědi na můj článek o výlukách jste uvedl, že „postupně se daří zvyšovat podíl nočních výluk na celkovém počtu konaných výluk.“ Můžete uvést několik konkrétních příkladů z poslední doby, kdy takovéto výluky bez anebo jen s minimálními dopady na cestující byly na Českých drahách realizovány?

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

Jde o většinu výluk s vícekolejným provozem, např. v obvodu stanice Děčín při rekonstrukcích mostních objektů nebo na koridorech při realizaci výhyben, jejichž výstavba nebo demontáž se provádí v noci, i když běžné stavby se provádějí přes den a v několikadenních až týdenních výlukách.

Otázka č. 18:

Kdy bude konečně zahájena výstavba Nového spojení? Čím se začne?

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

Nezáleží na ČD, a.s., ale na investorovi (SŽDC. s.o.) a zajištění finančních prostředků a také na získání stavebního povolení, což mohou až o několik měsíců či let zdržet občanské iniciativy, dosavadní příprava projektu probíhá několik let a kvůli občanským iniciativám a vlivům na životní prostředí byl záměr opakovaně měněn (dvě tratě po karlínské straně Vítkova, část v tunelu a část po svahu, tratě po obou svazích Vítkova, dva tunely...).

Otázka č. 19:

a, Jak to vypadá s novelizací zákona 77/02 Sb., jak byla Ústavním soudem ČR uložena?

b, Jaké pozemky a objekty se podařilo za ten rok prodat? Alespoň ty významnější.

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

a, Jak jistě víte, legislativa je věcí státních orgánů, ne akciových společností, musíte se ptát na řešení ministerstva dopravy.

b, Žádné, o žádných se ani neuvažovalo.

Otázka č. 20:

a, Už je s pražským magistrátem uzavřena smlouva vedoucí k obnově železničních tratí a spojek v Praze? Nemám na mysli smlouvu o vedení „metropolitních“ linek.

b, Prý se chystá výstavba silničního mostu podél železničního pod Vyšehradem. Železniční most taktéž dosluhuje, a proto je na místě otázka, kdy bude nahrazen novou konstrukcí.

c, Bude se stavět metro trasy D z nám. W. Churchilla přes Kačerov na Libuš anebo je v jednání levnější varianta modernizace stávající železniční trati hl. n. – Kačerov s dostavbou navazujícího úseku?

d, Kdy bude započato s výstavbou zastávky Praha Kačerov a dalších žádaných terminálů, stejně tak např. se zdvoukolejněním trati do Modřan?

e, Kdy bude konečně zahájena přestavba stávající trati na elektrifikovanou příměstskou dvoukolejnou trať do Ruzyně?

Odpověď tiskového mluvčího ČD, a. s., pana Bc. Petra Šťáhlavského:

a, Není mi známo, že by se měla nějaká taková smlouva uzavírat, město nefinancuje železniční infrastrukturu.

b, Most je po opravě a vyhovuje, je v památkové zóně, jeho náhrada není na pořadu dne.

c, ČD, a. s., nestaví metro, jde o projekt města, musíte se ptát na magistrátu.

d, Aktuálně se nepřipravuje a nejsou stanoveny pevné termíny, investorem zastávek nejsou obvykle ČD, a. s., ani SŽDC, s. o., ale obce.

e, Probíhá projednávání rychlodráhy v této trase.

(následující článek Soubor otázek a odpovědí č. 02)

(zpět na rozcestník Otázky a odpovědi)