Z obrázku je velmi patrná poloha obou mladoboleslavských nádraží (označené modrými pětiúhelníky) vzhledem k městu. Červenými číslicemi jsou označené:
1 - centrum města
2 - moderní nemocnice
3 - autobusové nádraží
4 - největší mladoboleslavské sídliště
5 - areál ŠKODA AUTO, a. s.
Zelenou barvou jsou označeny obě neexistující spojky, fialovou barvou oblast nynějšího staveniště, červená čára značí nejspornější úsek stavby, kde nyní probíhá zahloubení traťové koleje a nepočítá se s druhou kolejí.
Z tohoto schématu by si každý čtenář měl udělat jasnou představu o možné podobě mladoboleslavského železničního uzlu. Čárkovanou čarou je vyznačeno alternativní řešení, které vzniklo na základě tehdejšího požadavku města, aby veškerá nákladní doprava do/z automobilky vedla mimo stanici Mladá Boleslav město a inkriminovaný přejezd. Toto asi nebude třeba, protože kapacita uzlu by měla být dostatečná. Maximálně by došlo ke zdvoukolejnění úseku Mladá Boleslav východ - Dobrovice v souvislosti s možným zdvoukolejněním navazujícího úseku na Vlkavu.
Schéma je sice staré, vychází z tehdejšího návrhu dvoukolejné zastávky s jedním vnějším nástupištěm, nicméně konfliktní místa zůstala stejná. Je z něj patrné, kde by mělo začít zhlaví nového moderního nádraží, aby zůstalo co nejblíže autobusovému nádraží (pro usnadnění přestupních vazeb). Nyní budované přemostění tomuto neodpovídá. Dále je z něj patrný smysl debřské spojky a zábor podzemních prostor pro nádraží.
Aby nádraží zvládlo přepravní špičky, tj. rychlíky z Prahy a Liberce a osobní vlaky z Prahy, Turnova, Nymburka, České Lípy, Všetat, Mšena a Dolního Bousova, musí mít čtyři ostrovní nástupiště a jedno vnější a deset dopravních kolejí (z toho jedno bez nástupní hrany určené pro průjezd nákladních vlaků do/z automobilky). To představuje světlou šířku podzemního nádraží přibližně 74 metrů. Možná by stačilo jedno dvě nástupní hrany vypustit, což by představovalo minimální světlou šířku podzemního nádraží 59 metrů. S takovým záborem půdy se samozřejmě nepočítá, přitom uvažovaná silniční tangenta by mohla alespoň zčásti vést přímo nad nádražím.
PÁR ÚDAJŮ O PROBÍHAJÍCÍ STAVBĚ:
Stavba mimoúrovňového křížení nejfrekventovanější třídy Václava Klementa s tratí ČD 064 Mladá Boleslav hl. n. – Stará Paka v km 16,8 - 18,4 byla zahájena 16. července 2002 a ukončena má být 15. prosince letošního roku. Zahrnuje snesení kolejí v dotčeném úseku včetně všech staničních kolejí, demolici objektů žst. Mladá Boleslav město, výstavbu zahloubené přeložky trati ČD, zahloubené dvoukolejné žst. Mladá Boleslav město s ostrovním nástupištěm přístupným z lávky pro pěší krytým schodištěm, nové zabezpečovací a sdělovací zařízení, silniční most pro převedení třídy V. Klementa přes trať, napojení vlečky ŠKODA AUTO do bousovského zhlaví žst. Mladá Boleslav město, výstavbu lávek pro pěší a převedení inženýrských sítí přes zářez, přeložky inženýrských sítí, vybudování provizorií a další související stavební úpravy.
Na projekt v celkové hodnotě 397 mil. Kč přispěl částkou 175 mil. Kč Státní fond dopravní infrastruktury. Stavby související s automobilkou financuje ŠKODA AUTO, a. s., zbytek financuje Město Mladá Boleslav. Projektantem je SUDOP Praha, a. s., středisko Ústí nad Labem. Investorem jsou České dráhy, Stavební správa Praha. Zhotovitelem je Sdružení Slovanka, které se skládá z firem Železniční stavitelství Praha, Bostas Mladá Boleslav a Hochtief VSB.
(zpět na související článek)
|
