Doba těžkotonážníků je již pryč
Protože žiji v Plzni, dalo by se říci, že mě poloha brněnského nádraží nezajímá, avšak opak je pravdou. Již mnoho let mně vadí, že cesta z Plzně do Brna vlakem je časově dvakrát delší než autem. Bohužel, ani stavba optimalizace 1. koridoru není žádanou změnou k lepšímu. Navíc nepatrné časové zisky budou znehodnoceny odsunem nádraží do kopřiv, které jsem kdysi v rámci průzkumu tramvajového diametru prolézal. Pokud se postaví tramvajový diametr, je tak částečně kompenzována ztráta odsunu nádraží. Ovšem za více než 100 miliard (koridory + diametr + odsun) jsme pořád tam, kde nechceme být, a to je stále dvakrát pomalejší než auto.
Pokud jsem měl možnost vidět návrhy řešení brněnského nádraží, nikdy jsem neviděl
podrobně nakreslenu modernizaci současného nádraží, kde je určitý prostor pro
napřímení nástupišť. Protože je tatam doba těžkotonážníků v osobní dopravě a evropský
trend je „rychle a často", nemusíme dělat obrovská nádraží, kde „oxiduje" spousta těžkotonážních souprav, ale postačí několik peronů, kde v půl až hodinovém intervalu zastaví krátká souprava a zas rychle pokračuje dál. Pokud jsem si postačil všimnout, v Brně to již takto téměř funguje, protože jiná možnost tam dnes není. Elektrizací tratí do Třebové a do Přerova jsme dosáhli pěkného průjezdu Brnem, takže nějaké zbytečné manipulace se tam dělat nemusí. Zbývající neelektrizované trati zapojené od jihu by měly být obsluhovány nějakými „inteligentními" motorovými jednotkami, kterým nevadí vjezd a odjezd na/z kusé koleje. Jižní partie nádraží lze určitě rozšířit o další šturcy.
Rychlíky Bohumín - Přerov - Brno - Jihlava - České Budějovice - Plzeň by po úpravách
trati či doplněním spojky mezi Žďárem nad Sázavou a Veselím nad Lužnicí jezdily bez dvou úvratí po havlíčkobrodské trati a rovněž by v Brně jen krátce zastavily.
Z pohledu téměř druhého konce republiky bych uvítal modernizaci současného nádraží, která by byla bezpochyby rychlejší, o financích nemluvě. Toužebně očekávaný rozvoj města v kopřivách jihovýchodně od nádraží nezajistí jeho odsun. Mnohem účinnější by zde byla realizace tramvajového diametru, kterou bych (na rozdíl od odsunu nádraží) viděl jako velký přínos pro brněnskou dopravu a kvalitativní skok v kultuře cestování.
4. 2. 2004, Ing. Jiří KALČÍK, Plzeň
(následující článek Brněnský diametr)
(předchozí článek Posunout nebo neposunout brněnské hlavní nádraží?)
(zpět na rozcestník Brněnské hlavní nádraží)
|
