Posunout nebo neposunout brněnské hlavní nádraží?
Česká televize na svém druhém kanálu uvedla dne 18. února 2003 pořad Ve dveřích je A. G., který byl věnován velmi diskutovanému tématu: (ne-)přesunu brněnského hlavního nádraží.
Před shlédnutím tohoto pořadu jsem sice o tomto problému již věděl a viděl několik materiálů včetně několika urbanistických map věnovaných tomuto problému, avšak neznal jsem argumenty a důvody pro přesun nádraží. V Brně jsem byl několikrát a vždy jsem si velmi cenil toho, že jsem se po výstupu z vlaku ocitl hned v centru města. Dosud jsem měl za to, že si této velké výhody železniční dopravy, konkrétně brněnského nádraží, považuji nejenom já, ale i brněnští obyvatelé a brněnská radnice. Avšak představitelé radnice mne vyvedly z omylu.
Dostaly mne hlavně naprosto nesmyslné argumenty primátora města Ing. Duchoně:
1, Proč by vysokorychlostní soupravy nemohly stávajícím nádražím projíždět? - Samozřejmě, že by mohly! Nepojedou sice rychlostí 160 km/h, ale třeba jen 80 km/h. Ostatně i v Praze nepojedou o mnoho rychleji.
2, Po shlédnutí pořadu mne napadlo, podle čeho pan primátor usuzuje, že je projekt přesunu ekonomický? - Jen jednoduché uvažování: zbourat stávající nádraží s kolejištěm a postavit někde jinde úplně nové vyjde určitě nejméně dvakrát dráže než stávající nádraží opravit a kolejiště předělat. Po uvolnění prostor se zahájí výstavba bytů. Aby se celý tento rozlehlý prostor zastavěl, bude to vyžadovat další obrovské investice. Získají se tím desetitisíce bytů, několik supermarketů a staveb občanské vybavenosti, např. kino. Když připočteme, že touto nákladnou investicí výrazně stoupne cena pozemků a bytů, a pokud pomineme fakt, že už starostka jakési městské části Brna upozorňovala na to, že město pravděpodobně bude mít problémy tyto byty nějakým způsobem zaplnit obyvateli, je prvořadou otázkou, kolik lidí bude mít na to v těchto bytech bydlet. Proto bych ve tvrzení, že projekt přesunu je ekonomický, byl přinejmenším zdrženlivý.
Na druhou stranu jsem byl šokován rozlehlými prostory uprostřed města. Z televizních záběrů bylo evidentní, že jakési staré vlečkové koleje uprostřed této džungle už dávno neslouží svému účelu, a proto by měly být zlikvidovány a uvolněné pozemky nabídnuty k občanské výstavbě. Ale proč kvůli tomu přesouvat hlavní nádraží? Obzvláště, když ani na těch rozlehlých prostorách, které nejsou kolejemi obsazeny, se dosud nezačalo stavět.
Proto jsem se po shlédnutí zmíněného pořadu a na základě svých osobních zkušeností a prohlídek kolejiště brněnského hlavního nádraží jednoznačně přiklonil k uvolnění nepotřebných pozemků železnicí a současné modernizaci stávajícího nádraží, protože výhody modernizace:
výrazně nižší náklady
nádraží zůstane poblíž centra
převažují nad nevýhodama:
železniční trať město dělí na několik částí (to však nelze považovat za nevýhodu, stačí se jen podívat např. do Berlína)
nutno se vypořádat s problematickou modernizací (ta však je řešitelná!)
zástupci obchodního domu Tesco by ještě mohli tvrdit, že nádraží dělí jejich prodejnu od centra.
A jaký je Váš názor?
7. 4. 2003, Martin NAJMAN
(následující článek Doba těžkotonážníků je již pryč)
(zpět na rozcestník Brněnské hlavní nádraží)
|
